1. Mozek může produkovat halucinace bez drog
Mozek je schopen vytvářet halucinace zcela přirozeně, což se může stát během stavů jako jsou senzorická deprivace, extrémní únava, nebo dokonce meditace. Například lidé, kteří dlouho pobývají v naprosté tmě, často začnou vidět nebo slyšet věci, které ve skutečnosti neexistují. Tato schopnost mozku demonstruje jeho neuvěřitelnou sílu a kreativitu, přičemž ukazuje, jak moc je naše percepce reality ovlivněna vnitřními procesy.
Zdroj: Powers, A. R., Kelley, M., & Corlett, P. R. (2016). „Hallucinations as Top-Down Effects on Perception.“ Biological Psychiatry, 80(7), 524-533.
2. Mozek generuje více elektrických impulsů než všechny telefony světa
Lidský mozek může generovat přibližně 20 wattů elektrické energie, což je dostatek k rozsvícení malé žárovky. Denně vytváří více elektrických impulsů než všechny telefony světa dohromady, což je úchvatné vzhledem k jeho velikosti. Tato elektrická aktivita je klíčová pro naše myšlení, paměť a pohyb, a zároveň odráží komplexní síť neuronových spojení, která neustále pracují a přizpůsobují se našim zkušenostem.
Zdroj: Niedermeyer, E., & da Silva, F. L. (2004). „Electroencephalography: Basic Principles, Clinical Applications, and Related Fields.“ Lippincott Williams & Wilkins.
3. Mozek je schopen vytvářet falešné vzpomínky
Mozek je schopen vytvářet a věřit ve falešné vzpomínky, což může mít vážné důsledky pro naše rozhodování a identitu. Tento jev je znepokojující, protože ukazuje, jak snadno mohou být naše vzpomínky manipulovány a jak nedůvěryhodná může být naše vlastní paměť. Například, lidé mohou mít jasné vzpomínky na události, které se nikdy nestaly, což může ovlivnit jejich chování a názory na důležité životní situace. Více zde
Zdroj: Loftus, E. F. (2005). „Planting misinformation in the human mind: A 30-year investigation of the malleability of memory.“ Learning & Memory, 12(4), 361-366.
4. Mozek je schopen fungovat i při vážném poškození
Případy lidí, kteří žili normální životy s vážně poškozeným mozkem, jsou fascinující a ukazují obrovskou plasticitu našeho nervového systému. Jeden z nejznámějších případů je Phineas Gage, který přežil propíchnutí lebky železnou tyčí, což zásadně změnilo jeho osobnost, ale umožnilo mu žít dále. Jeho příběh nám pomáhá lépe pochopit, jak jednotlivé části mozku ovlivňují naše chování a jak se mozek dokáže adaptovat na ztrátu některých funkcí.
Zdroj: Macmillan, M. (2000). „An Odd Kind of Fame: Stories of Phineas Gage.“ MIT Press.
5. Mozek může ignorovat zjevné věci
Mozek může ignorovat zjevné informace, které se mu nehodí do aktuálního vnímání reality, což může mít vliv na naše rozhodování a reakce. Tento fenomén se nazývá „inattentional blindness“ a ukazuje, jak selektivní může být naše pozornost. Například, pokud se soustředíme na počítání míčků v basketbalovém zápase, můžeme snadno přehlédnout osobu oblečenou v gorilím kostýmu, která přechází před kamerou, což ukazuje, jak naše pozornost formuje naše vnímání světa kolem nás.
Zdroj: Simons, D. J., & Chabris, C. F. (1999). „Gorillas in our midst: sustained inattentional blindness for dynamic events.“ Perception, 28(9), 1059-1074.